Zásobení Strakonic a Písku pitnou vodou

Účel stavby

Po zprovoznění nádrže Římov a úpravny vody Plav byl získán kvalitní zdroj pitné vody pro větší část Jihočeského regionu. V návrhu Vodárenské soustavy Jižní Čechy bylo napojení všech okresních měst Jihočeského kraje, tedy i Strakonic a Písku. Důvodem bylo, že zdrojem vody pro obě tato města byla v této době voda povrchová, odebíraná buď přímo z vodního toku nebo infiltrací ( u Strakonic ještě zdroj podzemní vody Hajská ).   U povrchové surové vody z vodního toku nelze zaručit rovnoměrnou kvalitu během celého roku. Výhodou nádrže Římov je možnost odběru surové vody z různých výškových úrovní v nádrži a tím zajištění její rovnoměrnější kvality. Zároveň vzhledem ke kapacitě vodárenské soustavy lze řešit napojení celého území plošně a zaručit tak kvalitní vodu v dostatečném množství pro všechny lokality v oblasti.

Ve studii VÚV Praha se počítalo nadále s provozem stávajících zdrojů Písek, Strakonice ( Pracejovice a Hajská ). Tyto zdroje měly sloužit jako záložní pro případ problémů na vodárenské soustavě. Na vodovod pro Písek a Strakonice měl pak navazovat přivaděč pro Příbram.  Později, po realizaci stavby Zásobení Strakonic a Písku, cca v r. 2000 od tohoto záměru město Příbram a okolní obce ustoupily. U stavby Zásobení Strakonic a Písku pitnou vodou se jedná o zásadní stavbu Vodárenské soustavy, která přivádí pitnou vodu z Římova do severozápadní oblasti jihočeského regionu.

Významem s touto stavbou je srovnatelné pouze napojení oblasti Táborska na VSJČ, které bylo realizováno ještě před privatizací vodárenského majetku v první polovině 90.let minulého století jako státní investice VRV Praha a Jivak s.p.   Stavba vytvořila předpoklady pro napojování dalších lokalit,  které stále probíhá ( stav v r. 2019 -  napojeno celkem 27 měst a obcí ). 

Popis stavby

Pro napojení oblasti Strakonicka a Písecka byl realizován rozsáhlý vodárenský systém, zahrnující 43 km řadů a dva vodojemy.

Stavba zahrnovala tyto stavební objekty a provozní soubory :

Projektant navrhl výstavbu dálkových řadů původně z oceli. Původně navržený materiál byl změněn na Sarplast, jehož vnitřní povrch zaručoval zachování kvality vody a vylučoval druhotnou kontaminaci vody z potrubí. Z tohoto potrubí byl proveden řad A – Krašlovice – Drahonice. V průběhu výstavby však došlo v Itálii k přesunu výroby potrubí  ze závodu v Udine do Pisy. Potrubí dodávané novým výrobcem nedosahovalo původní kvality. Na řadech B, C, D tak dochází k poruchám.

V průběhu výstavby došlo rovněž k přehodnocení bilance vody, byl zmenšen profil u části řadu B Drahonice – Vítkov  z původních 800 mm na 600 mm. I zmenšený profil umožňoval při využití plné kapacity řadu dodat 100 l/s pro Příbramsko (napojení Příbramska pak nebylo realizováno, kapacita byla využita pro jiné lokality).
Nejobtížnější částí stavby byla shybka na řece Otavě u Čejetic na řadu B Drahonice -Vítkov a přechod Otavy u Zátaví po kamenném mostě komunikace Zátaví – Písek na řadu D Vítkov – Písek.  Stavbu prodloužil archeologický výzkum v prostoru Hradiště u Písku.

V době dokončení stavby v r. 1997 byla na nový dálkový vodovod napojeny tato města a obce : Strakonice, Písek, Přešťovice, Štěkeň, Dobev.

V průběhu období 1997 - 2019, po realizaci dalších dálkových a napojovacích řadů, byla postupně napojována další města a obce, ke konci  r.2019 jsou z tohoto dálkového řadu zásobováni:

• města, městyse: Písek, Strakonice, Blatná, Mirotice, Čimelice, Radomyšl, Sedlice
• obce: Cehnice, Čížová, Kestřany, Dobev, Putim, Ražice, Čejetice, Přešťovice, Štěkeň, Řepice, Rovná, Slaník, Drhovle, Předotice, Buzice, Osek, Velká Turná, Bezdědovice, Škvořetice, Lom, Rakovice.

Údaje o stavbě

Poskytnutá dotace

Průběh přípravy a realizace

Příprava stavby navázala na studii VÚV Praha z r. 1989.  Projektový úkol ( dnes dokumentace pro územní řízení ) zpracoval Hydroprojekt  Č. Budějovice v r. 1990.  Hydroprojekt zpracoval i další stupně projektové dokumentace.  Investorem stavby byl  Vodohospodářský rozvoj a výstavba Praha . Smlouva na zhotovení stavby s dodavatelem VS Bohemia byla uzavřena již v r. 1990.

Stavbu zahájil  VRV Praha v r. 1992.  V  r. 1994 převzal JVS investorství  stavby  v rozestavěnosti v rámci privatizace od Jivak s.p.  Inženýrskou činnost investora ( stavební dozor ) prováděla pro JVS organizace Vak JČ, a.s.  Realizace stavby byla ukončena v červnu 1997, následoval zkušební provoz, kolaudaci stavba získala v r. červnu 1999.  

Provoz

Uvedený popis se týká období od r.1998 do r.2019. Provoz této rozsáhlé stavby byl ovlivňován několika skutečnostmi : 

• na vodovod byly v průběhu let až do současnosti připojovány další vodovodní systémy a lokality řady Drahonice-Vítkov, Vítkov-Písek, Vítkov-Strakonice byly zhotoveny z poruchového  italského   laminátového potrubí Sarplast
• průtok v řadech se po úplném napojení Písku a Strakonic zpočátku zvětšoval, zvláště po napojení Blatenska, ale v průběhu dalšího období se opět zmenšoval, i když byly napojovány nové lokality ( Radomyšl, severní Písecko)

Na řadech ze Sarplastu vznikaly poruchy hlavně vlivem tlakových rázů, bylo nutno upravit nátoky do vodojemů a osadit redukční ventily v objektu Vítkov. Zároveň byla prováděna výměna nevyhovujícího  potrubí, do r. 2019 bylo vyměněno : 

• na řadu Drahonice – Vítkov cca 3,5 km potrubí, byly vyměněny armatury na shybce -podchodu pod Otavou u Štěkně.  Náklady na tyto stavby byly cca 30 mil.Kč.
• na řadu Vítkov – Písek bylo vyměněno cca 0,5 km potrubí v okolí Otavy v Zátaví, přechod přes řeku byl vyřešen nově shybkou, potrubí na mostě bylo zrušeno, náklady cca  6 mil.Kč
• na řadu Vítkov – Strakonice cca 0,3 km potrubí pod areálem podniku Silnice ve Strakonicích, kde docházelo k ujíždění svahu, náklad cca 2 mil.Kč.
• v zástavbě Strakonic byly provedeny přeložky potrubí vyvolaná stavbou severního obchvatu, nově je potrubí provedeno z polyetylénu, celk.délka cca 500m.

V důsledku těchto skutečností bylo nutno na řadech provádět stále nějaké zásahy.  Při napojování lokalit se jednalo o změny nastavení nátoků do vodojemů a změny čerpání z ČS Hlavatce.

Město Strakonice rekonstruovalo v r.2015 úpravnu vody  Hajská - podzemní zdroj, následně v r. 2018 úpravnu vody Pracejovice, která odebírá vodu z infiltračního prameniště u  Otavy.
Město Písek uvedlo v r.2019 do provozu novou úpravnu vody Hradiště, která nahradila stávající zařízení u Otavy.  Nová úpravna odebírá vodu původního odběrného objektu staré úpravny na Otavě.
Voda do těchto měst je dodávána přednostně z rekonstruovaných/nových úpraven.
JVS dohodl s městy minimální podíl vody dodávané z VSJČ, aby bylo možno udržet řádný provoz přívodních řadů.   Pro udržení kvality vody je i tak nutno provádět občasné zásahy v provozu.