Vodárenská soustava jižní Čechy (Přehledová mapa soustavy) má dnes 556 kilometrů vodovodních potrubí a pitnou vodou zásobuje na 400 tisíc obyvatel Jihočeského kraje. Tedy více než polovinu ze 636 tisíc lidí, kteří v něm žijí. Je tak rozhodujícím zdrojem pitné vody a stabilizujícím prvkem pro rozvoj většiny lokalit v regionu. Díky ní také obce připojené na soustavu v čase sucha nemusí zakazovat zalévat zahrady nebo napouštět bazény, jako se to děje jinde.
Soustava zasahuje na většinu území Jihočeského kraje, kromě pohraniční části s Rakouskem a Německem, a propojuje všechna okresní města. V roce 2018 z ní vodu odebíralo 156 obcí a měst. Dodáno bylo zhruba 16 miliónů m3 pitné vody. To jsou asi dvě třetiny z množství, které se v kraji ročně spotřebuje.
Základem soustavy je přehradní nádrž Římov z let 1971–1978 na řece Malši. Ta nevznikla kvůli omezení případných povodní nebo rekraci, ale výhradně jako zdroj povrchové vody pro obyvatelstvo. Vlastníkem přehrady i vody v ní je stát. Ten ji prostřednictvím své společnosti Povodí Vltavy prodává Jihočeskému vodárenskému svazu. Napouštění přehrady začalo 13. července 1978. Koruna hráze je dlouhá 290 a vysoká 47,5 metru a drží zásobní objem až 30 miliónů m3 vody. Z přehrady teče surová voda potrubím do úpravny Plav, která je srdcem soustavy a druhou největší úpravnou vody v České republice. Zkušební provoz byl na úpravně zahájen 13. listopadu 1981.
Úpravna je vybavena třístupňovou technologií – I. stupeň tvoří čiření síranem železitým ve 14 usazovacích nádržích, navazující II. stupeň představuje filtrace na 14 pískových filtrech. Od roku 2015 je systém doplněn o III. stupeň, tvořený GAU filtry s granulovaným aktivním uhlím.
Úpravna vody Plav je schopna vyrobit až 1400 litrů pitné vody za sekundu. Současný výkon se pohybuje kolem 550 litrů za sekundu. Většina objektů a celý areál je přitom od počátku navržen tak, že může být rozšířen až na kapacitu 3000 l/s. Během provozu ÚV Plav se provedla řada rekonstrukcí a oprav technologických zařízení. Postupně prošlo rekonstrukcí vápenné hospodářství, armaturní vybavení usazovacích nádrží, trubní vybavení a ovládání všech čtrnácti filtrů. Zavedla se i unikátní technologie výroby vápenného mléka nebo se instalovaly automatizované řídicí systémy. Automatizace provozu má příznivý vliv na stabilní kvalitu pitné vody a snižuje nároky na obsluhu. Rozsáhlé modernizace, při nichž se využily i finanční zdroje z Evropské unie, pak nastaly v posledním desetiletí. Cílem je stále zlepšovat zařízení, jejich provoz a garantovat kvalitu a bezpečné dodávky pitné vody.
Energetickou nezávislost úpravny od roku 2010 zajišťuje vlastní náhradní zdroj elektřiny. V případě přerušení jejich dodávek z veřejné sítě, tak není provoz úpravny ohrožen. O výrobu „nouzové“ elektřiny se starají dva naftové agregáty – první, vysokonapěťový, má výkon 1,25 MW, druhý nízkonapěťový pak 0,56 MW. Podzemní zásobník nafty bez doplnění udrží zdroje v provozu zhruba 3 dny K umístění agregátů se využil objekt bývalých usměrňovačů napětí pro vysokonapěťová čerpadla vody. Vybudování přehrady Římov a Úpravny vody Plav bylo první etapou k postupnému budování Vodárenské soustavy jižní Čechy.
Cesta, zahájená v roce 1973, pokračuje dodnes. S výraznějšími klimatickými změnami dochází k vysychání podzemních zdrojů, množí se i požadavky obcí na postupné napojování jejich obecních vodovodů na soustavu. Postupným budováním dálkových vodovodních řadů se Úpravna vody Plav stala hlavním zdrojem pitné vody pro Budějovicko, Blatensko, Strakonicko, Milevsko, severní Písecko, Jindřichův Hradec, Lomnici nad Lužnicí, Tábor, Planou nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Český Krumlov, Velešín, Kaplici a řadu dalších obcí. Před vznikem vodárenské soustavy mnělo mnoho obcí problémy se zajištěním pitné vody. V létě se pravidelně objevovaly zákazy zalévat zahrádky a fotbalová hřiště nebo mýt auta. Nejednou se stávalo, že došlo k úplnému přerušení dodávek vody a musely se přistavovat cisterny, odkud si lidé odnášeli domů vodu v nádobách.
Vodárenská soustava jižní Čechy je dokonalým vodním dílem, schopným zásobit velkou část Jihočeského kraje kvalitní pitnou vodou. Ani sebedokonalejší technické dílo se ale neobejde bez lidské obsluhy, lidí, kteří se o něj nepřetržitě starají. Ať již jde o chod rozsáhlé technologie úpravny Plav, obsluhu centrálního dispečinku soustavy, provoz čerpacíchstanic, vodojemů nebo dálkových řadů. Chod soustavy je potřeba zabezpečit po celých 24 hodin každý den v roce bez ohledu na soboty, neděle, svátky. Nastane-li havárie na vodovodních řadech, musí se zajistit oprava potrubí za každého počasí, ve dne i v noci.
Než tedy otočíme doma či v zaměstnání kohoutkem, předchází tomu mnoho práce. Až na jejím konci je pak bezstarostně napuštění vody do sklenice, kávovarů nebo do hrnce k přípravě oběda. A také třeba tak běžné činnosti, jakou je spláchnutí toalety. Proto je potřeba si vážit toho, co je vybudované a co se dál rozvíjí. Vodárenská soustava je spolehlivým výrobcem a dodavatelem pitné vody.